Liberecká ZOO, Středisko ekologické výchovy Divizna, Městské informační centrum, ZŠ Švermova a nově také Gymnázium a SPgOŠ Liberec, Jeronýmova ul. se připojily k humanitárnímu projektu obecně prospěšné společnosti SIRIRI Brýle pro Afriku. Základem projektu je veřejná sbírka starých, ale nerozbitých dioptrických brýlí, které po nezbytném vyčištění a přeměření očními specialisty poputují do dispenzáře sv. Pavla v hlavním městě Středoafrické republiky Bangui ve prospěch obyvatel země, která patří mezi 30 nejchudších států světa.
Brýle mohou lidé nosit do označených boxů na všech pět sběrných míst (vrátnice ZOO, kancelář Divizny, MIC a vstupní haly ZŠ Švermova a GSPgOŠ) až do 15. dubna. V průběhu března či dubna se navíc v duchu humanitárního projektu Brýle pro Afriku uskuteční v zoologické zahradě speciálně laděný návštěvnický den s podtitulem Pomozte jim vidět!
Více k projektu: Sbírka starých dioptrických brýlí ve prospěch Středoafrické republiky bude probíhat do 15.dubna 2008. Shromážděné brýle poté projdou kontrolou očních lékařů v Česku. Ti je vyčistí, přeměří a označí. Zásilky takto označených brýlí budou odeslány do Středoafrické republiky do dispenzáře sv. Pavla v hlavním městě Bangui. Jeho personál pak bude brýle distribuovat pacientům podle zjištěných očních vad.
V dispenzáři pracuje osm zdravotních sester a jeden lékař, kteří ošetří až 120 pacientů denně. Pacienti zde mohou kromě základního ošetření a drobných chirurgických zákroků vyhledat také očního lékaře. Ač se to možná na první pohled nezdá, oční vady představují pro Středoafričany opravdový problém. Většina pacientů jsou studenti z přilehlých škol - ti bez brýlí nevidí na učivo. Pak je jim málo platné, že patří mezi 41 % obyvatel, kteří můžou navštěvovat školu. Běžná cena brýlí odpovídá ve Středoafrické republice průměrnému ročnímu platu, v dispenzáři však za brýle vybírají jen symbolický poplatek - můžou si to dovolit díky sbírkám v Evropě. Nedostatek je však obrovský: „Ať už dostaneme deset brýlí nebo sto, rozhodně vše rozdáme," potvrzuje sestra June Ralph, která v dispenzáři působí.
Středoafrická republika, země s necelými čtyřmi miliony obyvatel, je osmkrát větší než Česká republika. Podobně jako Česku, zemi „v srdci Evropy", se Středoafrické republice (SAR) přezdívá „země v srdci Afriky". Statistiky jsou však nemilosrdné: tato bývalá francouzská kolonie patří v současnosti mezi 30 nejchudších států světa. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu má SAR šestadvacátý nejnižší hrubý domácí produkt na světě, zhruba 84 % obyvatel žije z prostředků nižších než dva americké dolary na den a celé dvě třetiny populace pak dokonce z prostředků nižších než jeden dolar na den. Na žebříčku gramotnosti obsadila SAR osmnáctou příčku od konce (Česko je s dalšími dvaadvaceti bohatými státy na prvním místě). Na žebříčku dětské úmrtnosti drží „srdce Afriky" naopak 23. místo - z tisíce narozených dětí jich 84 zemře. Česko je se čtyřmi mrtvými dětmi na tisíc porodů deváté od konce.
Přestože je na tom SAR tak špatně, není zařazena mezi prioritní země pomoci žádného státu. Má to pravděpodobně dvě hlavní příčiny - jednak většina pomoci směřuje do sousedního Súdánu, sužovaného „největší humanitární krizí současnosti". Druhý důvod je, že Středoafrická republika v podstatě není pro bohaté státy „zajímavá": nemá ropu, nemá velká ložiska nerostných surovin, nemá moře. Na turistický ruch je tu příliš nebezpečno a nestabilní vláda může být těžko partnerem pro rozvinuté státy. I nevládní organizace odtud odcházejí zejména z důvodů vlastní bezpečnosti.
Obecně prospěšná společnost SIRIRI ve Středoafrické republice spolupracuje s misií řádu bosých karmelitánů. Misionáři tu působí i přes všechna rizika více než třicet let. Ve spolupráci se spolehlivým partnerem tak SIRIRI pomáhá zemi ve středu Afriky postavit se na vlastní nohy. Svými projekty podporuje v současnosti například stavbu denního stacionáře pro sirotky nebo stavbu studny v podobném, už fungujícím centru. |