ŠÁRKA POLÁKOVÁ
Rádi vám představujeme naši novou kolegyni, lektorku Šárku Polákovou. Od září letošního roku se s ní můžete potkávat na našich výukových programech určených především pro mateřské školy a 1. stupeň ZŠ.
Jaká byla Tvoje profesní cesta do DIVIZNY Liberec?
Vystudovala jsem Gymnázium v Trutnově a pak obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ se zaměřením na výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové.
Po státnicích jsem začala učit na ZŠ ve Višňové u Frýdlantu. To byl velmi příjemný začátek mé učitelské kariéry. Po sedmileté mateřské dovolené jsem nastoupila na ZŠ Aloisina Výšina, kde jsem působila 14 let. Dalším mým pracovištěm byla ZŠ Doctrina a pak ZŠ Švermova. Po téměř třiceti letech strávených ve školství jsem na jaře tohoto roku dospěla k závěru, že nastal čas na nějakou radikální profesní změnu. A tak jsem po úspěšném absolvování výběrového řízení v září nastoupila jako lektorka do DIVIZNY.
V čem vnímáš rozdíl mezi výukou ve škole a vzdělávacími programy v DIVIZNĚ Liberec?
Těch rozdílů je více. Zmínila bych třeba to, že učitel ve škole má k dosažení daného vzdělávacího cíle mnohem více prostoru a času. Když něco nestihne v dané vyučovací hodině, může pokračovat příště. Lektor musí cíl programu naplnit v dané lekci, nelze nic odložit na jindy. Proto musí být programy mnohem promyšlenější, aby byla plně využita každá minuta. Učitel si dělá přípravy pro známý kolektiv dětí, ví dopředu s kým bude pracovat, a může průběh výuky uzpůsobit. Lektor musí provést programem každý kolektiv, který dorazí. Dopředu neví, jaký bude. No a do třetice bych uvedla to, že výuka ve škole probíhá převážně v učebnách, kdežto DIVIZNA má své programy z větší části venku.
Je nějaký program, který lektoruješ nejraději a proč?
Jelikož jsem v DIVIZNĚ jenom velmi krátkou dobu, není škála programů, které lektoruji, příliš široká. Všechny programy, se kterými jsem měla doposud možnost se seznámit, se mi moc líbí. Mezi mé největší favority patří programy venkovní, a pokud bych měla jeden vybrat, tak to je Cesta rytíře. Byl to můj první program a zároveň jsem ho lektorovala již čtyřikrát, takže už se mi ,,vryl pod kůži”.
Tvým koníčkem jsou převážně pohybové aktivity. Prozradíš nám, jaké?
Neřekla bych převážně, protože koníčků mám spoustu i nepohybových. Ale dobře, řekněme, že mám pohyb hodně ráda, zejména ten v přírodě. Moc mě baví turistika – hlavně tam, kde jsou nějaké pořádné kopce s krásnými výhledy do okolní krajiny a pokud možno málo lidí. Užívám si i jízdu na kole. Je to způsob, který umožňuje vidět toho mnohem více během jednoho výletu, a to se mi moc líbí.
No a v zimě samozřejmě chodím na běžky jako většina liberečáků. A pak ještě ráda plavu, každé ráno cvičím jógu, do práce chodím pěšky, pracuji venku na zahradě, …….. 🙂
A co kultura? Dala bys nám nějaký tip na knihu, film nebo hudbu?
Pro milovníky historie bych doporučila knihy Vlastimila Vondrušky, od něj jsem přečetla skoro všechno. Nebo Šikmý kostel od Karin Lednické. Detektivky skvěle píše Michaela Klevisová. Výborná je i kniha od Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme. A napadá mě plno dalších (čtu ráda
a hodně)… Z filmů mě v poslední době zaujal Zahradníkův rok v hlavní roli
s Oldřichem Kaiserem nebo Muž jménem Otto s Tomem Hanksem.
No a z hudby třeba skvělé album Časosběr od Pepy Maliny, od Lenky Dusilové Baromantika nebo album Phisbacher trio plays The Beatles.
Děkuji za milý rozhovor a za celou SEV DIVIZNA Liberec se těším na další společnou práci..
Ondřej Šíp
